Co má zvládnout prvňáček?

POZORNOST: 

Jednou z nejdůležitějších věcí je, aby dítě umělo udržet pozornost alespoň 15 minut.

KOMUNIKACE: 

 Každé dítě, by mělo umět srozumitelně se vyjadřovat a porozumět sdělovanému obsahu. 

MOTORIKA: 

Budoucí školák musí mít uvolněnou ruku a z prstů zvládnout udělat takzvanou špetku, která je základem pro držení tužky. Ani vybarvení obrázku, zapnutí knoflíku nebo zavázání tkaničky by mu neměly dělat potíže.

SLUCH: 

Už před nástupem do školy by se děti měly naučit rozeznat první hlásky ve slově.

ZRAK: 

Nemělo by být problém rozeznat barvy a tvary, při skládání puzzle či při hraní pexesa by měl jasně rozeznat obrázky a dílky, které k sobě patří.

ŘEČ: 

Bez mluvení to ve škole nepůjde, mělo by se umět dorozumět a mělo by mít o mluvení zájem. Nevadí, když ještě neumí perfektně vyslovit všechny hlásky, zejména R a Ř.

ZRALOST: 

Tím se rozumí, že se dítě dokáže podřídit autoritě a svá přání je schopno odložit. Dokáže vyčkat, až domluví ostatní, je schopno pracovat ve skupině.

POHYB: 

Ještě než si vaše dítě sedne do lavice, mělo by umět hodit a chytit míč, udržet rovnováhu, skákat na jedné noze a přeskočit překážku.

SOCIÁLNÍ NÁVYKY:

 Dítě by mělo umět pozdravit, poděkovat, poprosit, omluvit se, zapojit se do kolektivu, dokázat se přizpůsobit pravidlům.

PSYCHOLOG RADÍ RODIČŮM

ŠKOLNÍ ZRALOST

Školní zralost je schopnost dítěte přizpůsobit se nárokům, které na ně klade škola. Zralé dítě je fyzicky i psychicky schopno školní vyučování.

Jak poznáme, zda je pro školu zralé?

A kdy je vhodné uvažovat o odkladu školní docházky?

ZNAKY ŠKOLNÍ ZRALOSTI

Věk dítěte:

Dlouholeté výzkumy ukázaly, že děti narozené v červenci a v srpnu jsou více ohroženy školním neúspěchem i při dobrém nadání. Ještě po čtyřech letech školní docházky mohou být tyto rozdíly patrné. Zejména u chlapců, kteří vyspívají později, je věk důležitou otázkou.

Řeč

Ideálně dítě dokáže vyslovit všechny hlásky, když do školy nastupuje. Po poradě s logopedem můžeme tolerovat špatnou výslovnost R a Ř. Pokud má dítě větší řečovou vadu, je potřeba zvážit odklad školní docházky.

Zrakové rozlišování

Zrakové vnímání tvoří důležitý předpoklad pro úspěšné zvládnutí čtení, psaní a počítání. Dítě má být schopno rozlišovat drobné prvky, rozkládat celek na prvky a opět skládat, pohybovat očima zleva doprava a shora dolů, důležitá je zraková paměť. (K procvičení jsou vhodné různé obrázky v dětských časopisech – skrývačky, hledej rozdíly…)

Sluchové rozlišování:

Zralost sluchového vnímání je důležitá pro úspěšné zvládnutí výuky čtení a psaní (diktát, délky). Jde o schopnost vnímat a poznávat rytmus, členit slova na slabiky, slyšet izolovaně jednotlivé hlásky ve slově, rozlišovat tvrdé a měkké hlásky, rozlišovat délky. (Při procvičování dítě určuje, na jakou hlásku začínají různá slova, hrajeme slovní fotbal…)

Zralost motoriky

Zralost jemné a hrubé motoriky je nejdůležitějším předpokladem pro zvládnutí psaní. Neuvolněná a nerozcvičená ruka spolu s nesprávným držením tužky může dítě od psaní nejen odradit, ale způsobit při výuce psaní nemalé obtíže. Kresba dítěte by měla být bohatá na detaily, propracovaná, vyspělá. Dítě by mělo být schopno napodobit geometrické tvary, správně zobrazovat figurální kresbu.

Vyzrálost pozornosti

Pozornost je u předškoláků a školáků velmi důležitá. Předškolák by se měl dokázat soustředit na zadaný úkol přibližně 15 minut.

Emoční a sociální zralost

Velmi důležitá je také citová, neboli emoční zralost dítěte a s ní souvisí také zralost sociální. Dítě již má mít schopnost odloučit se na určitý čas od rodiny, podřídit se cizí autoritě, řídit se stanovenými pravidly. Musí být schopno dokončit započatý úkol. Nereaguje na nezdar nebo na nespravedlnost citovým výbuchem (záchvat vzteku atd.).

Zájem o hru sice ještě přetrvává, ale současně by se mělo dítě zajímat o činnosti podobající se školním úkolům (např. úkoly v dětských časopisech). Mělo by být samostatné a aktivní, stačit v pracovním tempu ostatním dětem.

RIZIKA PŘEDČASNÉHO NÁSTUPU DO ŠKOLY

Nastoupí-li do školy nezralé dítě, je vystaveno dlouhodobé stresové situaci. Svou intelektovou kapacitu nemůže adekvátně využít. Požadavky, na které nestačí, vedou k přetěžování, zvýšené únavě, vyčerpání, zvýšení nemocnosti dítěte. Je ohrožena jeho školní úspěšnost, může dojít k rozvoji tzv. syndromu neúspěšného dítěte. Výjimkou není ani vznik řady psychických problémů (školní fobie, negativismus, zvýšená agresivita, psychosomatické obtíže aj.).

Škola však není jen místem výkonu a učení, ale též místem socializace. Předčasný nástup do školy ovlivní formování negativního sebepojetí, dítě vidí sebe samo jako neúspěšné, méněcenné. Může nastat problém se začleněním dítěte do formující se třídní skupiny, školsky neúspěšné dítě často stojí na okraji kolektivu. Jednou z příčin výukových i výchovných potíží mladších dětí bývá předčasný nástup do školy.

ODKLAD ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

Z výše uvedeného vyplývá, že je důležité posoudit, zda je dítě po všech stránkách na vstup do školy připraveno. Pokud ne, bývá jednou z variant pomoci dítěti odkladem školní docházky. Neměla by to být jen administrativní záležitost. Doba, která je dítěti poskytnuta, by měla sloužit k jeho další stimulaci ve vývoji (v mateřské škole i v rodině).

CO DĚLAT POKUD MÁME POCHYBNOSTI

V případě, že si nejste jistí, jestli je vaše dítě na školu zralé, obraťte se na pedagogickou psychologickou poradnu (nejbližší je v Novém Jičíně). Můžete též konzultovat s učitelkami v mateřské škole, nebo se školní psycholožkou naší školy. Zápis do první třídy není vyšetřením školní zralosti a případné obtíže dítěte nemusí vždy odhalit.

Správné držení – špetkový úchop

Palec drží, prostředníček podpírá a ukazováček je položen lehce shora (lehké položení můžeme motivovat zobáním kuřátek a ukazováčkem na pero lehce poklepeme).

K nácviku je třeba dítě vědomě vést již v mateřské škole a doma (již od chvíle, kdy dítě poprvé bere psací a kreslicí potřeby do ruky a začíná tak s prvním kreslením – obvykle mezi 2. a 4. rokem).